Komunikujeme s vámi a inspirujeme se

V rámci kontaktní kampaně, e-mailem i na sociálních sítích nám pokládáte řadu otázek. Mluvíte o tom, co vás ve Zlíně trápí nebo co byste chtěli vylepšit. Dnes se na několik takových témat podíváme detailněji.

ROZVOJ MĚSTA

Metropolitní oblast Zlín

Naše město má dnes i s místními částmi cca 75 000 obyvatel. Tento počet také limituje výši státních investic do infrastruktury Zlína. Logika je zřejmá: větší města = větší investice.

Strategický záměr vlády ČR do r. 2030 poskytuje návod, jak lze v takové situaci postupovat a usnadnit státu rozhodování o prioritách jeho investic — okolní obce a menší města vytváří s velkým městem tzv. metropolitní oblast.

Naším cílem je nabídnout okolním obcím spolupráci a společně s nimi připravit projekty prospěšné pro obě strany. Nejpřirozenějším „zdrojem“ a partnerem pro řešení politiky města proti stárnutí naší populace a úbytku obyvatel je pak naše univerzita.

Je otázkou, s kým dokážeme najít společnou řeč. Pro Zlín se jeví potřebné a užitečné jednat o tom společně se všemi obcemi a městy v okolí. Předpokládáme, že jednak mají zájem na svém dalším vývoji a jednak už dnes jejich obyvatelé využívají (nebo by snadno mohli využívat) výhod takového centra. Projekt metropolitní oblasti poskytuje větší potenciál spolupráce na společných projektech při zachování nezávislosti jednotlivých subjektů.

Uvažované oblasti společného zájmu jsou zejména investice do dopravy, rozvoj bydlení a podnikání, využití pokročilých technologií , školství, kultura, sport, rekreace a odpočinek.

Velkou příležitost pro budoucnost poskytuje především pro mladé lidi nový trend budování chytrých měst. Výhoda obcí, které dokáží nové technologie efektivně zvládnout, je však přímo úměrná obtížnosti úkolu, který to představuje.

Dosažení úrovně 100.000 obyvatel by spolu s rozvojem kapacit bydlení mohlo být poměrně rychle dosažitelným cílem. Náš cílový stav je metropolitní oblast se 120 -150 000 obyvateli, která by už měla v rozhodovacích procesech státu svoji významnou roli.

Zlínu a jeho širšímu okolí by realizace této úvahy poskytla mnohem více prostoru pro plánování rozvoje především v oblasti nového bydlení a návazné infrastruktury. Můžeme očekávat, že do Zlína budou přicházet jak lidé s požadavky na bydlení ve městě, tak i lidé hledající bydlení mimo centrum města, v jeho blízkém i širším okolí, snadněji finančně dostupné s dobrým spojením s centrem Zlína nadto doplněné kvalitní nabídkou pracovních příležitostí, úrovní školství, bezpečnosti, zábavy a rekreace apod. Nabídka pro starší generaci musí obsahovat jimi preferované požadavky na klid, dostupný zdravotní servis, pohodlí, bezpečí, život bez izolace od okolního dění.

Takto pojaté širší území nabízí více příležitostí, které reflektují jak požadavky stávající populace, tak potenciálních nových obyvatel. Je také v souladu se záměrem vlády ČR a podpořen mj. jejím Strategickým rámcem.

Samotné město Zlín musí hledat plochy pro bydlení — zejména hromadné, neboť individuální bude bohužel pro střední vrstvu čím dál hůře dostupné — i přímo v zastavěné ploše města, nikoliv pouze v okolních příměstských částech (např. Kostelec, Štípa, Hvozdná, Kudlov, Jaroslavice). Neustálé rozšiřování těchto příměstských částí má za následek nejen nevratnou ztrátu volné krajiny, ale také neustále narůstající požadavky na další investice do vybavenosti a infrastruktury, která je na většině míst nedostačující. Násobí se tím také potíže s hustotou dopravy za prací do centra apod.

Jsme přitom přesvědčeni, že Zlín v rámci svého dlouhého údolí stále disponuje rozvojovými plochami pro bydlení. Čím více lidí bude bydlet blíž centru, tím budou nižší náklady na infrastrukturu a zároveň bude centrum blíže k přírodě nezastavěné satelity. Lidem bude na kvalitě centra přirozeně více záležet, budou do něj chtít investovat, bude to jejich místo k životu.

Tím vznikne opravdové město pro 21. století — Zlín 21.

Rozvoj bydlení

Využití všeho potenciálu a všech forem investic do bydlení a bytové infrastruktury považujeme za správnou cestu pro naše město. Evoluce v průmyslu — dnes nejvíce patrná v automobilovém průmyslu, elektrotechnice či zdravotnictví — je podmíněna systémovým využíváním nejlepších zkušeností aktérů z oboru a jejich stálým zlepšováním. Není to jejich „hobby“, ale podmínka jejich existence v konkurenčním prostředí. Pohlížíme na to podobně také v otázce rozvoje bydlení. Tento zájem dnes ale ostatně mají skoro všechna města. I ve správě a rozvoji svého města se pohybujeme v konkurenčním prostředí a musíme tomu, pokud chceme být úspěšní, umět přizpůsobit svou práci.

Z konkurenčního pohledu dnes nemáme pro budoucí rozvoj bydlení ve Zlíně žádný náskok ani žádnou zjevnou výhodu, ze které bychom mohli těžit, zejména dostatek připraveného území a projektů a hotových nebo rozestavěných bytů. Musíme tak hledat také jiné, i doposud méně konvenční způsoby, jak v této konkurenci obstát.

Možnost spolupráce s „domácími“ firmami, které na trhu v Evropě dlouhodobě a úspěšně prokazují svoji invenci pokládáme za konkurenční výhodu našeho města; ve Zlíně a našem okolí jich máme hned několik. Velmi stojíme o jejich zapojení.

DOPRAVA

Generel dopravy

Dnešní reprezentace města učinila závěr, že žádný velký projekt dopravu ve městě dopravu nevyřeší. Navrhuje problém redukovat prostřednictvím kombinované dopravy. Vychází přitom z předpokladu, že značná část obyvatel Zlína bude místo aut jezdit na kolech, chodit pěšky nebo použije MHD. Založit vizi budoucnosti dopravy ve městě na této premise je pro nás odvážná představa i za podmínek trvale dobrého počasí, bezvadně propojených cyklistických stezek, bezplatné MHD a bez zvýšení počtu obyvatel města.

Priorita pohybu v centru města by opravdu měla být v pořadí pěší, cyklista, veřejná doprava a individuální automobilová doprava. To ale neznamená, že se jeden z největších problémů města nebude aktivně řešit! Generel ukazuje několik variant řešení obchvatu centra — bohužel pouze v náznaku a bez nezbytných souvislostí. Ve věci takto důležité pro budoucnost města je nutno vykonat ještě hodně práce.

Považujeme proto za nezbytné se k tomuto tématu vrátit a znovu a důkladně ho posoudit společně s odborníky z dopravy a architekty. Doprava se primárně nesmí stát rozdělujícím prvkem města. Pokud toto téma dobře nezvládneme, rozvoj města tím bude vždy výrazně limitován. Kapacitní doprava ve městě předznamenává mj. protihlukové bariéry, což je pro městský prostor likvidační.

Všechny vybrané varianty musí být proto podloženy pečlivými architektonicko–urbanistickými studiemi jednotlivých částí města, kterých se problém týká. Je potřebné uvažovat o realizovatelných etapách a časové návaznosti všech souvisejících investic. Pro vybranou variantu dopravního generelu je tak nutné bez odkladu zpracovat prováděcí projekt. Jenom tak lze potvrdit, zda se jedná o optimální řešení po stránce finanční i funkční, a poté úspěšně pokračovat ve tvorbě Územního plánu pro rozvoj Zlína.

Zásadním momentem v dalším období bude pro Zlín realizace přivaděče z budoucí R49, která zvýší zátěž dopravní osnovy ze severu (od Fryštáku). Pokud na tento moment nebude město připraveno vlastním projektem obchvatu centra (mj. také realizací obchvatu Zálešné), dojde ke zvýšení rizik dopravních kolapsů ve městě.

VOLNÝ ČAS PRO VŠECHNY

Jižní Svahy

Využití volného prostoru vzniklého po likvidaci torza nákupního centra pro projekt centra Jižních svahů je myšlenka, kterou se zabývají urbanisté a projektanti v našem městě už poměrně dlouho. Projekt již bohužel zemřelého architekta Zdeňka Chládka, který se pokusil o definici tohoto prostoru a zpracoval návrh jeho možného řešení před více jak 11 lety, je příkladem dobré koncepční práce hodné následování.

Vizualizace ze studie architekta Chládka

Návrh Zdeňka Chládka pokládáme v době jeho vzniku za správný a inspirativní zejména z hlediska městotvornosti. Jižní Svahy potřebují své centrum s patřičnou vybaveností a zázemím. Poloha po bývalém torzu je pro tento účel ideální.

Vizualizace ze studie architekta Chládka

Naším plánem je tedy využít vize architekta Chládka, a práce do nich již jednou vložené, doplněné o zkušenosti nabytých v jiných městech, pro zadání projektu na zpracování návrhu na řešení centra Jižních svahů z dnešního pohledu.

Vizualizace ze studie architekta Chládka

S návrhem architekta Chládka se můžete seznámit zde.

Využití okolí Dřevnice

Profil řeky Dřevnice je poměrně rozsáhlým volným územím, které jsme doposud nedokázali plně využít ve prospěch občanů města Zlína. Promýšlíme propojení dvou základních funkcí tohoto území: odlehčit místně přeplnému prostoru nábřeží pro chodce, bruslaře a cyklisty a na vhodných místech vytvořit odpočinková místa pro všechny věkové kategorie.

Skica z práce Nely Burešové

Zásahy do území nemusí být nutně masivní, jak je zřejmé z projektů úspěšně realizovaných v jiných městech využívajících jednoduchá funkční řešení spočívající v úpravě přístupu k vodě. Instalace jednoduchých lávek pro posezení a osvěžení u hladiny i při malém průtoku vody přináší příjemnou intimitu prostoru vymezeného břehy řeky.

Skica z práce Nely Burešové

Námitky spočívající v nedotknutelnosti orgánu příslušného povodí se zdají být dnes i v ČR překonány kvalitou projektů respektujících požadavky majitele a správce území pro případ povodní apod.

Skica z práce Nely Burešové

Tématu revitalizace okolí Dřevnice se  obsáhle věnovala ve své bakalářské práci Nela Burešová.

Kudlovská přehrada

Vize ze studentské dílny Fakulty multimediálních komunikací UTB je příkladem invenčního přístupu k využití volného území Kudlovské přehrady, který se nám líbí.

Vizualizace z práce Martina Ciznera a Bernadett Királyové

Integrace podchodu pod rušnou silnicí násobí žádoucí využití investice.

Autoři též vnímají potřebu vyřešit dvě spolu související problematiky – funkci plochy pro odpočinek a jeho snadnou a bezpečnou dostupnost pro chodce. Takové přístupy preferujeme.

Vizualizace z práce Martina Ciznera a Bernedett Királyové

Ze všeho nejdříve je však potřeba přehradu vyčistit a provést generální revizi přestárlé a po desetiletí neudržované zeleně.

Tématu Kudlovské přehrady se věnovala například Karolína Čechová nebo Martin Cizner s Bernadett Királyovou.

Níže je několik inspirativních ukázek z evropských měst, jak je nasbíral architekt Pavel Míček.

Ljubno ob Savinji /Slovinsko/
Geometricky pojatý pamětní park situovaný na břehu řeky Savinja. Místo k odpočinku a zamyšlení.

Lublaň /Slovinsko/
Tématem zpřístupnění koryta řeky Ljubljanica se v minulosti zabýval již Josip Plečnik. Dnes je v Lublani možno vidět celou řadu příkladů jak využít nábřeží na různých úrovních k odpočinku a relaxaci. Řeka zde hraje klíčovou roli v tvorbě veřejného prostoru.

Rosenheim /Německo/
Rozlehlý pak v místě bývalého brownfield, který přibližuje řeku Magfall městu. Park je doplněn řadou mostů, lávek a ramp, nechybí ani čistě přírodně pojatá místa s komornější atmosférou.

Graz /Rakousko/
Příklad nového městského prostoru přímo na hladině řeky Mur v centru města. Plovoucí ostrov Aiola Island vzniknul jako dočasná instalace při příležitosti Graz – Evropské město kultury v roce 2003. Stal se však natolik oblíbeným mezi obyvateli města, že na svém místě spočívá dodnes. Vychutnat si kávu na tomto vibrujícím místě je velký zážitek. Kromě kavárny zde návštěvník najde malý amfiteátr pro kulturní akce pod širým nebem a nechybí ani dětské hřiště. Graz je velmi oceňovaný zejména pro svou vůli nebát se otisknout vrstvu 21. století přímo do historického centra.

Více inspirativních ukázek nasbíraných architektem Míčkem si můžete prohlédnout zde.