V kůži šéfa organizace poskytující sociální služby…

…bych být, a to říkám hned v první větě, teda rozhodně nechtěl. Kdo od Pášmy – vtipálka – čekáte něco humorného, tak to ani nečtěte. Není to veselé. Je to nářek nad stavem financování sociální oblasti v ČR. Angažovaný občan, jako jsme například my v Zlín 21, se totiž při rozmotávání městských klubek mnohdy dostane i mimo působnost obce – tj. výš, na kraj, dokonce místy i k úrovni celostátní.

Kde začít? Představte si člověka, jenž se dá plně do služeb sociálně potřebným. Když řekne svodům (podnikat či žít ve stínu bez odpovědnosti) NE, vzdělá se v oboru a naskočí do sociální oblasti. Zde časem vypracuje na ředitele organizace či ústavu poskytujícího sociální služby, aby se následně dočkal… dobré mzdy, společenského uznání, obecné podpory? Kéžby aspoň částečně! Cha! Víte, čeho se takový šéf určitě dočká? Nejistoty! Finanční nejistoty pro svou organizaci, která poskytuje sociální služby, mnohdy velmi důležité, nezastupitelné.

Myslím, že je málo organizací, které by 31. 12. nevěděly, s jakými příjmy mohou počítat od dalšího dne – tedy od 1. ledna na celý začínající rok. V sociálu to možné je. Stát dá prostřednictvím krajů organizacím cca 60% potřebných peněz, což jim ostatně krajské zastupitelstvo přiklepne teprve na začátku roku. A zbytek? „Zbytek, milý pane řediteli, si někde sežeň. Požádej obec – město o dotace, běž za podnikateli, prostě o prachy se postarej,“ říká nepřímo česká společnost. Jak to, že my občané nebrojíme proti tomu, že stát sice dává všem lidem právo na sociální služby, už však neposílá dostatečné peníze poskytovatelům služeb na jejich výkon?

Města tomu blbému systému mohou pomoc aspoň tak, že již na konci léta či začátkem podzimu zrealizují výběrové řízení na přidělení dotací a ty hned z kraje nového roku pošlou. Ve Zlíně? Podle údajů, které má Zlín 21 k dispozici od vedoucí sociálního odboru magistrátu, se výběrko koná až v prosinci a prostředky organizacím připutují v období duben – květen! Ve Zlíně zřejmě rádi organizace udržujeme v jakémsi napětí.

Závěrem si to tedy shrňme. Jako šéf organizace sociální služby nevím k 31. 12., co bude v dalším roce, modlím se, aby mi nějaké peníze kraj a město přiklepli a když se tak stane, mohu se na ně těšit ve druhém čtvrtletí. No a mezitím si na ty mrzké mzdy pro zaměstnance mohu vzít třeba úvěr a trávit volné chvíle žebráním u podnikatelů a nadací o prostředky na to, co stát lidem slíbil, ale na co vlastně nedal peníze. Trpké. A smutné.

M. Pášma za spolupráce B. Rakové
a se svým klubem za zády

Článek vyšel v lednovém čísle Magazínu Zlín. Pokud vás problematika financování sociálních služeb zajímá, můžete si prostudovat také přehlednou infografiku na webu hnutí Zlín 21, ve které srovnáváme situaci ve Zlíně a jiných městech.