Stanovisko hnutí Zlín 21 ke krajské nemocnici

O významu krajské nemocnice pro naše město a pro náš kraj není potřeba vůbec pochybovat. I kvůli blížícím se volbám nám diskuse vedená na toto téma připadá více politická, než věcná a opomíjí cíl – ZÁJEM PACIENTA a veřejnosti. Krajských voleb se naše hnutí neúčastní a jsme ušetřeni „povinnosti“ být s někým, nicméně podstata tématu nás velmi zajímá.

V uplynulých měsících jsme pozorně prostudovali množství podkladů týkajících se obou diskutovaných variant. Počtem obyvatel patří náš kraj mezi menší regiony, postavení kraje
v ekonomice státu, stárnutí naší populace, vývoj v oblasti medicíny, nové a očekávané problémy související se zdravotnickou péčí jsou jen některé z faktorů, které máme na mysli při hodnocení projektu nové krajské nemocnice.

Po zvážení všech pro a proti jsme toho názoru, že DOBU VHODNOU K REKONSTRUKCI BAŤOVKY JSME UŽ, bohužel, PROMEŠKALI. V kontextu mnoha důležitých věcí, které při tak rozsáhlé přestavbě areálu musíme mít na paměti, soudíme, že BOURAT A PŘESTAVOVAT NEMOCNICI ZA JEJÍHO PLNÉHO PROVOZU DNES UŽ NENÍ pro Zlínský kraj DOBRÝM ŘEŠENÍM. Nejde jen o všechny technické
a organizační problémy, které rekonstrukci vlastně celého areálu nutně provází, a také si myslíme, že operovat a LÉČIT NEMOCNÉ MNOHO LET UPROSTŘED BOURACÍCH A STAVEBNÍCH PRACÍ, pokud existuje jiná možnost, NENÍ DOBRÉ ŘEŠENÍ.

Rozhodujeme se o ceně života

Mnoho let starý PROJEKT REKONSTRUKCE Krajské nemocnice Tomáše Bati předpokládá spíše ZNOVUPOSTAVENÍ VELKÉ VĚTŠINY DNEŠNÍCH BUDOV a nic se tak těžko neplánuje, jako rekonstrukce v tak omezeném území za plného provozu nemocnice. Zajistit při tom pro pacienty nejlepší dostupnou péči by byla SPÍŠE jen FIKCE, NEŽ REALITA. Dnes se sice dá vyřešit technicky téměř cokoliv, ale cena za to bývá spolehlivě vysoká. Svět se rychle mění. I zdravotnictví je stále více o penězích,
o produktivitě práce apod. a také čas nabývá pro pacienta jiného rozměru. Příkladem, se kterým bychom se při rekonstrukci staré Krajské nemocnice Tomáše Bati těžko vyrovnávali, je třeba doprava. Připravované investice do dopravní infrastruktury (obchvat Zálešné, zdvojkolejnění železnice) výrazně ovlivní dostupnost areálu staré nemocnice. Rekonstrukce „Baťovky“ by kromě jiného představovala přepravu obrovského množství materiálu tam i zpět, pohyb velké stavební techniky, velké nároky na parkovací místa apod.. Přetížení a následné kolapsy dopravy a negativní vliv na okolí jsou tak předvídatelným rizikem. 20 let je odhadovaný součet doby rekonstrukce plánované na 10-12, nebo spíše 15 let plus dobu na přípravu projektů a všech povolení…

Uvědomujeme si, že INVESTICE DO VÝSTAVBY KRAJSKÉ NEMOCNICE JSOU VELKÉ PENÍZE A NEBUDE JE SNADNÉ (a zvláště v dnešní době) ZAJISTIT. Potřebujeme je proto 2x DOBŘE INVESTOVAT A NEZMÝLIT SE, druhý pokus nebude. Obrovské náklady, jedno zda do staré nebo nové nemocnice, si nejspíše vyžádají, v něčem se musíme uskrovnit.

Referendum rozumu je to, co potřebujeme. ROZHODNOUT SE, JAKOU CENU JSME SCHOPNI ZA NAŠE ZDRAVÍ ZAPLATIT.

Nová nemocnice, nová „Baťovka“

S historií Krajské nemocnice Tomáše Bati je spojeno množství jejich skvělých postav, zakladatelů moderního lékařství ve Zlíně i ČR, kteří měli odvahu operativně měnit územní plány pro potřeby vycházející z jejich strategického plánování. Připomeňme si za všechny alespoň některé: významného lékaře u Baťů – doktora Gerbece, architekta nemocnice T. Bati a jejího prvního ředitele – primáře Alberta a jeho slavné primáře Černoška, Tolara, Račanského, Krále, Bartoše. A jejich neméně slovutné pokračovatele, primáře Fojtíka, Lukaštíka, Hrubého, Bakalu a další následované novou generací dnešních skvělých lékařů a ošetřovatelů. „Baťovka“ se může pyšnit jmény známými po celém světě, doktorem Roubalem z oblasti pracovního lékařství, zakladatelem klinického pracoviště IPVZ v BN odborníkem na léčbu diabetu prof. Rybkou, očním specialitou primářem Kuběnou a jeho pokračovatelem primářem Stodůlkou. Byly a jsou to i dnes desítky
a desítky dalších jejich skvělých spolupracovníků proslulých službou medicíně a pacientům. Jejich výkon je propojen s podmínkami jejich práce.

I bez idealizace historie se zakladatelům a pokračovatelům Baťovy nemocnice dlouho dařilo nastavit rovnováhu mezi splnitelnými požadavky pacientů a podmínkami pro práci lékařů. Je příznačné, že při rozhodování o významných věcech v jejich minulosti občas nalézáme i některé společné znaky. Rozhodnutí o stavbě nemocnice učinil Tomáš Baťa v době epidemie tyfu, kterým byl v roce 1925 Zlín postižen. Se stavbou nemocnice se začalo v dubnu 1927 a už po devíti měsících do ní byli „naostro“ přijímáni její pacienti. Od té doby až do 40. let byl Zlín považován za nejzdravější město v ČSR.

Přeměnit dnešní areál „Baťovky“ v krásné a našim lidem prospěšné místo, je velká příležitost pomoci městu a kraji vyřešit některé problémy, které nás trápí i možnost, jak obohatit naše město. Je to také šance naplánovat dobré využití části areálu třeba s vhodnou infrastrukturou pro péči o seniory. Ostatní části by potom například mohli sloužit pro rozvoj dostupného bydlení pro začínající rodiny. JSME RÁDI, že PRÁCE na tom už slibně ZAČALY.

Jaký závěr z toho pro naše hnutí vyplývá? POSTAVIT NOVOU NEMOCNICI je PŘÍLEŽITOST, která se neopakuje, stejně jako možnost PROMYŠLENĚ VYUŽÍT STARÝ AREÁL. Pustit se do práce NA SPOLEČNÉM CÍLI ve prospěch veřejnosti je výzva, která snad bude správně pochopena a využita.