Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde
Čestmír Vančura, zastupitel a majitel fenky KATY se vyjadřuje k novelizaci o pravidlech pohybu psů na veřejných prostranstvích:
Není jistě pochyb o tom, že povinností radnice našeho města, je preventivně chránit své občany před nebezpečím. Riziko poškození zdraví útokem psa mezi ně jistě patří. Koalice se rozhodla řešit tento problém novelizací vyhlášky, která pohyb psů, a tím i jejich majitelů, v našem městě výrazně ovlivňuje. Způsob, jakým tak hodlá činit, považuje hnutí Zlín 21 za nešťastný.
A to nejen proto, že v ní nejsou vyjádření kynologických klubů, policie, občanů apod., na což poukázal na jednání posledního zastupitelstva člen našeho hnutí Jaroslav Juráš. Chybějí čísla, zda ve Zlíně dochází k útokům psů na člověka či nějaké jiné zvíře, a neviděl tedy žádné důvody, proč takovou vyhlášku a její novelizaci v tomto znění schvalovat.
Vyhláška však neomezuje jen pejsky. Jejich majitelé nejsou vždycky mladí a zdraví, kteří mají sami velkou zahradu nebo bydlí v některé z vybraných oblastí, či pro ně není problém kdykoliv odvézt pejska na druhý konec města. Ve své podstatě zvolila radnice obdobný přístup, jako při řešení stacionáře pro nemocné na Letné. Mluvit s těmi, kterých se to týká není žádoucí a přemýšlet, co takové rozhodnutí vyvolá, také ne.
Vyhláškou by měli být přísně postiženi především ti, kteří se o své pejsky náležitě nestarají. Jejich psi se vlastně chovají stejně jako jejich majitelé. Spořádaného občana si potřebujeme vážit a dávat mu najevo, že si toho ceníme.
Nevnímám to tak, že pejskařům bude dovoleno vše a že žádné problémy v této oblasti neexistují. Co mi kromě už zmíněných výhrad ve vyhlášce chybí, je nejenom nedostatek sociálního porozumění pro ty, kterých se to týká (pes = společník), ale i dopad této vyhlášky v praxi. Riziko, že vyhláška nebude 100% respektována částí pejskařů, protože třeba nebudou mít jinou šanci (kvůli svému stáří, vzdálenosti apod.) než ji vědomě porušit.
Při až likvidační výšce pokut zřejmě zavřeme oči a budeme tolerovat občanskou neposlušnost a nedobrovolně tak rozšíříme skupinu, které říkáme nepřizpůsobiví. Co nám z toho mimo jiné vyplývá? Že se ztrácí smysl taková práce, kdy ve výsledku proti sobě postavíme další skupinu lidí, kteří si to nezaslouží a ještě u toho zaměstnáme aparát města velkou a drahou a nic nepřinášející agendou…
Argumentace, kterou jsme zatím z radnice slyšeli, proto spíše připomíná známé “kdo chce psa bít, hůl si vždy najde“.